Dokonalá nebo šťastná máma? A můžu mít obojí?

V dospělosti je často odpověď na otázku „Co potřebuju, aby mi bylo lépe?“ nebo dokonce „Co potřebuju, abych byla šťastná?“ poměrně komplikovaná. Zvláště pro ty, kteří vyrůstali v prostředí, kde jejich potřeby nebyly reflektovány a kde naopak oni měli povinnost chovat se „nějak“, aby okolí bylo spokojené.

V důsledku toho potom později skutečně nemusíme umět říct, co ke svému štěstí potřebujeme. To ale neznamená, že to nemůžeme zjistit. Jen to možná bude vyžadovat trochu práce – vyhrnout si rukávy a postupně se propracovat přes všechny ty nánosy přejatých přesvědčení.

Ale věřím, že to zvládnete, a společně tomu v tomto článku položíme dobrý základ 🙂

Můžeš se radovat, až budeš mít hotovo!

Někteří z nás jsou přesvědčení, že mohou být spokojeni, až když mají „hotovo“. A nejenom dokončenou činnost, ale zároveň kompletně, kvalitně a absolutně bezchybně provedeno.

Když se k tomu přidají hanlivé poznámky, které už jako děti zaslechneme na adresu žen, u kterých jsme byli na návštěvě, není divu, že nejedna holčička pak vyroste do maminky, která má nervy z toho, že „hotovo nemá. Na radost z cesty nebo částečného pokroku si raději ani nemyslí.

Poznámkami myslím všechna ta „by mělo být“ – uklizeno, uvařeno, vypráno, vyžehleno, práce na výdělek hotová, obstarané děti (Co to vlastně znamená?) a „obstaraný“ i manžel. Málokdo si uvědomí, jak takový přístup muže dehonestuje.

A samozřejmě: „Hlavně nezapomeň a dělej taky něco pro sebe. Ale ne, aby sis ukrojila z těch zbylých úkolů!“ Z něčeho, co by mohlo být příjemnou aktivitou, se stává jen další povinnost.

Tohle všechno jsme si vzaly jako etalon, ke kterému se snažíme dopracovat, a zlobíme se na sebe, když se nám to nedaří.

Stal se z toho hon za dokonalostí.

Co to vlastně znamená být dokonalá máma? Pro každou z nás to může vypadat jinak, ale ať už je ta představa jakákoli, jedno má společné – být „dokonalá“ často znamená snahu naplnit očekávání okolí. Těch, kteří nás třeba ani pořádně neznají, ale mají jasnou představu o tom, jaké bychom „měly být“ my, naše děťátko, naše partnerství, naše přání a touhy i život sám. Ale co kdybychom se za tímhle přestaly honit?

Co kdybychom se na chvíli zastavily a podívaly se na dokonalost jinak?

Šťastná máma = nejlepší máma pro své děťátko?

Zkuste se na chvíli zamyslet, jak by vypadal váš život, kdybyste se nesnažily být dokonalé podle cizích měřítek. Kdybyste se třeba jen na malou chvilku zaměřily na to, co dělá šťastnými vás?

Pro někoho, kdo je od dětství zvyklý naplňovat přání okolí a zapomněl, že vůbec může mít svá vlastní, to může být výzva. Ale jde to. Můžete začít malými krůčky, například tím, že si při čištění zubů věnujete chvilku na přemýšlení o nějaké drobnosti, která by vám přinesla úsměv na rty. A postupně je zkoušíte realizovat.

Pro rychlou pomoc a příliv serotoninu

Nemusíte dělat velké věci. I drobnosti mohou výrazně ovlivnit vaši pohodu. Například:

• Pusťte si hudbu a zatancujte si. Klidně potichu se sluchátky, když děťátko spí. Nebo pokud je vaše oblíbená písnička ne úplně baby-friendly 🙂

• Vyjděte ven a jen se toulejte. Žádný konkrétní cíl a „musíme zařídit“, jen pohyb a klid. Pomáhá nejen tělu, ale i mysli.

• Obejměte se. Spolu děťátkem nebo sama sebe. Dovolte si na chvíli zastavit a pocítit radost z toho, že jste tady a teď na světě. Klidně to vyzkoušejte hned teď 😉

Co z dlouhodobého hlediska?

Pokud se vám ten pocit radosti zalíbil a chtěly byste si ho dopřávat pravidelně, bude to chtít trochu přemýšlení. Ne proto, že by to nešlo s děťátkem zařídit, ale abyste zjistily, co dělá šťastnými právě vás. Když totiž skočíte po tom, co pomáhá kamarádce nebo na co přísahá influencerka na internetu, můžete být frustrované, když vám to radost nepřinese. Neznamená to, že jste nějak rozbité, jen jdete cestou někoho jiného.

Jak najít svou cestu? Můj oblíbený způsob je: Vzpomenout si na to, co jsme rády dělaly jako děti. Bylo to:

• Kreslení či malování?
• Stavění kostek a stavebnic?
• Zpívání na plné pecky?
• Hraní s plyšáky?
• Skládání puzzle?

Nezdržujte se přemýšlením nad tím, jestli „je to vhodné“, když jste dospělá. Jděte to udělat! 🙂 A zaplánujte si to do svých dnů s děťátkem – ať už ráno, jako klidovou aktivitu po obědě či večer. Hlavní je dát tomu nějaký časový rámec, ať se z toho nestane další „jasně, udělám později“.

Další možností je připomenout si, co jste vždycky chtěly vyzkoušet, ale nikdy se k tomu nedostaly.

Ale mě baví jezdit na koních a chtěla bych putovat po džungli.
To s dětmi nemůžu!

Možná to vypadá, že s dětmi některé věci nemůžete dělat vůbec. Ale to neznamená, že se činnosti, která vám přináší radost, musíte zcela vzdát. I cestovatelka džunglí může sledovat cestopisy, ukazovat dětem fotky a suvenýry z cest minulých a plánovat nějaký menší výlet, který zvládnou společně. 

Možností je mnoho. A navíc – když děti zapojíte, pozvete je tím do svého světa. Ukážete jim člověka, kterým skutečně jste. 

Nejenom máma – profesionální utěšitelka veškerých bolístek, největší fanynka a klidný přístav.

Ale také žena, která miluje ochutnávání exotických specialit, fascinuje ji zkoumání namlouvacích rituálů pavouků, tančení břišních tanců nebo malování na obrovská plátna v ateliéru nebo třeba programování 🙂 Doplňte si dle sebe 😉

I o tom je mateřství a vy i děťátko tuto rovinu vztahu velice oceníte společně s tím, jak děťátko bude růst a více se otevírat světu.

Nemusí to být kdo s koho

Nemusíte to tlačit na úkor dětí, které „se musí naučit“, že tu pro ně máma někdy není. Můžete to dělat i pro ně a s nimi. Tím jim ukazujete, že stojí za to hledat cesty ke spokojenosti, i když je nenajdeme hned. A že pro šťastný život není nutné mít všechno perfektně, vždy vědět, co dělat, a nikdy nechybovat. Ukazujete jim své skutečné životní priority.

Co se ještě může stát?

Můžete zjistit, že se cítíte šťastná, když odložíte všechny strachy a očekávání okolí – na to, jaká máte být, jaké má být vaše děťátko, jak má vypadat vaše partnerství. Když žijete po svém.

A právě tehdy možná uvidíte, že pro své děťátko jste tou nejlepší mámou už teď. Ne vždy perfektní a bez chyb, ale dokonalá právě tak, jak jste, učící se ze svých chyb a hledající nové cesty pro vás oba. Jste přesně tou maminkou, kterou vaše děťátko potřebuje.

Při tomhle uvědomení si vždycky říkám s úsměvem:

Jsem dokonalá, ne bezchybnatá.

Tip na závěr: Jděte dělat něco, co vás i děťátko zaručeně rozesměje. Může to být tanec v obýváku nebo hra na schovávanou ve stylu „No, kde je ta Anička?“ (která má za závěsem schovaný jenom obličej, a navíc se nahlas směje). Prostě cokoliv, co vám rozvibruje tělo radostným smíchem a roztančí jiskřičky nadšení v očích vašeho děťátka.

V těchto chvílích vím, že jsem šťastná.

A vám přeju, ať jste šťastné také. 🙂

KT z Mazli mě