Kdo je KT?
Žena, maminka, ale taky softwarová inženýrka, programátorka, konzultantka, muzikantka, zpěvačka, malířka a ilustrátorka a nekonečně zvědavá duše, kterou nepřestává bavit poznávat svět v nás i okolo sebe a v obou nacházet lásku bez podmínek 🙂
A jak se dostala tam, kde je teď?
Toulkám po hlubinách lidské mysli a duše se věnuji již přes 20 let. V roce 2001 jsem začínala z osobní potřeby – chtěla jsem svou mysl vymanit z náhledu na svět jako na nebezpečné místo. A také z náhledu sama na sebe jako na za každých okolností nevyhovující – tak často jsem slyšela, že jsem „moc“ nebo „málo“, až jsem si to o sobě začala myslet já sama.
Byly to roky ve znamení získávání velkého množství teoretických znalostí. Psychologie a její odvětví mě fascinovaly a načítala jsem literaturu po desítkách titulů. V knihovně jsem byla pečená vařená a sloužila jako vrba mnoha lidem – od přátel až po náhodná setkání ve vlaku.
Zcela neznámí lidé mi po chvíli vyprávěli své životní příběhy a já jim naslouchala.
Nesmírně jsem si této důvěry vážila a nenechala ji bez odezvy. S každým příběhem jsem se učila nacházet radu pro toho daného člověka. Ne mu odpovídat tou venkovní „zjevnou“ radou, která nás může napadnout, když si vyslechneme něčí příběh.
Intuitivně jsem šla opačným směrem – ukazovala jsem cestu k otázkám, které si potřebují položit, a díky odpovědím na ně se budou moci posunout ke svému cíli. Zjistit, co ten cíl je. Pochopit sám sebe a své prožívání.
Sama jsem ale zůstávala ve světě logiky a racia.
Stala se ze mě softwarová inženýrka a konzultantka. Laskavý vhled do lidské psýché mi zůstal jako hobby a já skoro celou dekádu žila v čistě mužské výkonnostní energii. Byla to zábava, ale vnitřně jsem cítila, že mi něco schází.
V roce 2015 jsem vlivem životních kotrmelců (aneb když na to nepřijdeš sama, on už to univers zařídí, aby tě to praštilo do čumáku) byla poprvé konfrontována s hloubkou toho, že ať už se rozhodnu svět vnímat jako laskavý, nebo nelaskavý, v obou případech budu mít pravdu. Jak svět venku, tak ten uvnitř sebe.
Objevila jsem sílu mysli a meditace. Jejich možnosti, limitace a přínosy. Zabývala jsem se principy „tělo následuje mozek“ a „mozek následuje tělo“. Poprvé v životě jsem okusila cílenou vědomou přítomnost a byl to úžasný zážitek.
Klid, mír a svobodná sounáležitost.
Rozhodla jsem se pro první variantu vnímání světa – je to laskavé místo a mohu být šťastná. Zasloužím si ve svém životě dobré věci. Nemusím dělat věci, protože „se dělají“, a akceptovat nelaskavé nebo neférové zacházení od nikoho.
Dala jsem v nové práci s dobrým platem, ale vedením, které neplnilo sliby z namlouvání, výpověď ve zkušební době a otevřela se novému. Brzo přišla ještě lukrativnější nabídka se zajímavější náplní a neuplynul ani rok a využila jsem příležitost jít na volnou nohou s fakturací 4násobnou, než byl onen lukrativní příjem.
Ve svém oboru jsem dosáhla na špici, jako jedna z prvních jsem začala využívat a nabízet novou technologii, která se pak prosadila jako jednička na trhu, a já si finančně plnila své sny. Ale šťastná jsem nebyla.
To se mělo brzo změnit.
V roce 2019 se mi otevřel zcela nový svět.
Narodil se mi syn a já se zhrozila při představě, že bych se k němu měla chovat tak, jako se chovám sama k sobě a jak jsem zvyklá, že se k sobě lidé chovají. Konečně jsem nahlédla svá osobní zranění, pochopila, jak vznikla a proč.
S pomocí laskavých průvodců jsem začala vnímat, co dobrého mi do života přinášela. Jaký měla smysl. Jak mě chránila. A začala je s vděčností propouštět.
Využila jsem všechny své znalosti a připojila k nim rodičovská témata. Znovu jsem se ponořila do literatury, kurzů, rozhovorů s moudrými lidmi, a hlavně si hýčkala a péčí tvořila napojení s mým děťátkem, které mi ve své dokonalosti velmi jednoduše zrcadlilo na svém těle, svým chováním i ve svých očích – oknu do své duše, jaká témata jsou pro mě k řešení.
Pokud jste zvědaví na to, jak život s dětmi ve stylu Mazli mě vypadá prakticky, a jaká svá omezení a démony jsem musela překonat, abych ho mohla žít (a taky jak jsem to vlastně udělala), jsem se více rozepsala v článku Maminkám: Jak se žije s Mazli mě a moje cesta k tomu.
Spolu s tím, jak se měnilo moje prožívání a náhled na svět a naši existenci na něm, přicházely do mého života ženy, maminky, které chtěly jít stejnou cestou a ptaly se mě na nasměrování.
A tak vzniklo v roce 2021 Mazli mě.
Produkt mého více něž 20letého putování ke štěstí, abych zjistila, že pro mě spočívá v životu s dětmi a láskou bez podmínek.
Bude mi ctí i vám a vašim dětem ukázat naši cestu. Společnou.
Mějte se krásně a udělejte si dnes radost. Prostě se pomazlete! Ať už je teď vaším pomazlením cokoliv.
Vaše KT (čti Kej-Tý, tedy Katie) z Mazli mě
P. S. Jelikož jsem ajťačka od plenek a už to ze mě asi nikdo nedostane, rozhodla jsem se využít zkušenosti a schopnosti nabyté v mužském světě a píšu své články ve dvou verzích – pro maminky a pro tatínky.
Stejné téma, kabátek na míru. Jako takový otvírák pro povídání na dané téma, pokud máte pocit, že to někdy doma máte jeden o voze-druhý o koze. Více o tom zde: Proč mají články dvě verze?
Ať vám to slouží 🙂
Jste zvědaví a chtěli byste vědět víc?
Tak fajn. Pokud si chcete počíst více o mé cestě, můžete kouknout na maminkovský článek „Maminkám: Jak se žije s Mazli mě a moje cesta k tomu“ nebo jeho tatínkovskou verzi „Tatínkům: Kdopak Je ta KT?“, ve které se to jen hemží programováním, počítačovými hrami a bojovým uměním.
Případně se můžete podívat na eBook zdarma Týden s láskou bez podmínek nebo moje Online kurzy.
Těším se na vás 😉
Vaše KT z Mazli mě
Stále mě nemáte dost?