Občas ode mě lidé chtějí „věty, jak na děti“. A ještě nejlépe jenom nějakou jednu dvě všespásné. Jenže takhle to nefunguje. Neexistuje univerzální věta, která vyřeší jakoukoliv těžkou situaci a najednou bude doma pohoda, blízký vztah plný důvěry a láska bez podmínek, co zvoní ve slovech i činech. Tu se ve mě ozvala softwarová inženýrka a programátorka: Sice není jedna univerzální...
Původně jsem ve vánočním čase chtěla zveřejnit své články ve verzích pro maminky i tatínky o tom, jak využívám Vánoce k napojení na svůj vnitřní kompas. (Pokud vám to zní jako oxymóron, tak koukněte do reelu, který jsem v létě sdílela na sítích. Je to stejný princip.) Ale pak jsem koukla kolem a viděla, že takových rad teď všude kolem lítá bambilion a jedna....
Jak Mazli mě roste, obracíte se na mě čím dál víc se svými životními příběhy. Velmi si vážím důvěry, se kterou sdílíte své situace s dětmi, osobní, partnerské i rodinné. Odpovídám na vaše zprávy a chci nezklamat naději, kterou z nich cítím. Naději, že cesta k životu s dětmi a láskou bez podmínek existuje. Naději, že ji najdete. Chci tuhle naději svými odpověďmi přetavit...
V minulém článku Maminkám: Nepodpora rodiny? Tady jsou 3 tipy, kudy z toho s láskou ke všem jsme si povídali o tom, jak a proč to tak vznikne, že vám to v širší rodině v přístupu k dětem neladí. A hlavně jak se naladit na to, abyste to byli schopni laskavě řešit. Získat kompetence, které vám k tomu pomůžou, a vnitřní jistotu, že vy jste...
Bylo by krásné, kdybyste mohla říkat, že prostě jen nemáte podporu okolí, protože by to bylo lepší než to, co doopravdy máte? Urážky, ponižování, překrucování, poznámky o vás a děťátku (a posměšky „Jsi nějaká přecitlivělá“, pokud se ozvete, že takový styl komunikace vám není příjemný), oči v sloup, pokyny v tématech, do kterých nikomu nic není, a strašení, když se zařídíte...
Jak se žije s Mazli Mě? Představte si, že vám to s dětmi klape. Jsou šťastné, svobodné, saturované vaší pozorností a vědomou přítomností. S radostí pak odbíhají za svým zkoumáním a zájmy. Ale vy víte, že uvnitř sebe mají nesmazatelně vepsáno, že vy jste jejich přístav, základní kámen a nesoudící opora. Když potřebují, přijdou za vámi a schoulí se ve vaší laskavé náruči. A...
Zase pláče. Dneska po páté, a to je teprve dopoledne. Na noc se raději snažíte moc nemyslet. Rozumově chápete, že pláč je komunikace a nechcete ho potlačovat. Jenom už někdy nevíte, co dělat. Chcete děťátku pomoci. Chcete mít chvíli klidu. Chcete to zastavit. Není vám v tom dobře? Dovolte mi vám pláč trochu překonotovat 🙂 Vedle „tradičního“ vnímání pláče vám...
Přemýšlela jsem, co vám do nového roku popřát, když moc na přání nejsem. Myslím, že učitelé nám do života chodí v ten čas, kdy jsme na ně připraveni. A zkušenosti zažíváme takové, jaké potřebujeme, abychom se posunuli a rozvinuli nějakou schopnost či kvalitu ve svém životě. I když jsou to někdy zážitky k po…vzdechnutí. 💔 Zlobíme se, vztekáme, nerozumíme. Jsme smutní až na samé dno...
Krátká odpověď je: Dvě verze stejného obsahu jsou jednoduše potřeba. Chcete delší? Tady je. Laskavá čtenářka odpustí genderovou generalizaci, používám ji jen pro snazší předání svého pozorování. Následující slova jsou jistě poplatná lidským bytostem obecně bez ohledu na to, co kdo skrývá v kalhot(k)ách. Ale proč tedy psát stejný text ve dvou vydáních – pro maminky a tatínky? Protože...
Stáhněte si eBook zdarma a podívejte se sami :)
Kateřina "KT" Brei